3 hlavní mýty o studiu střední školy v zahraničí
Zaměřili jsme se na několik častých omylů, se kterými se pravidelně setkává naše specialistka na studium středních škol v zahraničí, Bára Krhovská. Za posledních sedm let jí prošlo pod rukama již více než 300 studentů a s touhou motivovat k této jedinečné životní zkušenosti další studující chceme tyto mylně zažité informace uvést na pravou míru.
1. Střední školu v zahraničí můžeš studovat i s minimální znalostí jazyka
S radostí vyvracíme první z mýtů a tvrdíme, že se do studia střední školy v zahraničí můžeš vrhnout pouze se znalostí základních frází. Zásadní je však výběr země a studijního programu.
V některých případech je jazyková laťka nastavena výrazně výše a svou úroveň musíš doložit ještě před samotným přihlášením na zahraniční střední školu. Týká se to například programu J1 v USA, studia v Německu nebo programu A-levels ve Velké Británii.
Dobrá zpráva je, že v jiných destinacích jsou nároky na znalost místního jazyka výrazně nižší, a tak se na životní zkušenou do zahraničí může vydat téměř každý student. Pokud si v cizím jazyce nejsi jistý a domlouváš se v rámci základních frází, tak zkus prozkoumat nabídku škol ve Španělsku nebo Francii.
Stejně benevolentní přístup uplatňují i některé kanadské školy, ve kterých většinu tvoří standardně místní studenti, ale v rámci mezinárodního obsazení zde studují například i Brazilci nebo Mexičané často s velmi omezenou znalostí angličtiny. Některé větší školy v Kanadě nabízí navíc možnost doučování anglického jazyka formou ESL (English as a second English). Pokud by tvá znalost angličtiny byla opravdu minimální, zaměříme se rovnou na výběr nějaké z těchto škol.
V praxi zde nejsou vyžadovány žádné jazykové zkoušky předem, stačí například jen krátké zhodnocení tvé jazykové vybavenosti od stávajícího učitele.
Předměty si vybereš dle své jazykové úrovně
Na většině škol nabízených v Anglii, Kanadě nebo Irsku je také možné tvým jazykovým znalostem přizpůsobit učební plán. Studenti, kteří se v cizím jazyce cítí komfortně, se mohou orientovat na jazykově náročnější předměty typu ekonomika nebo třeba právo. Ti, kteří si cizí jazyk teprve jedou pilovat, mohou do svého učebního plánu zařadit některý z rukodělných předmětů, studium hudby nebo například takzvané outdoor education neboli vzdělávání v přírodě.
V ostatních zemích naopak funguje výukový systém podobný tomu našemu. Má pevně stanovené povinné předměty a sestavování učebního plánu není až tak flexibilní.
2. Studium střední školy v zahraničí není jen pro premianty a jedničkáře
Úlevné může být, že studium v zahraničí ti otevře úplně nové dveře, začínáš téměř od nuly a dosavadní prospěch nemusí hrát takovou roli. Srovnávací testy ani jiné podobné zkoušky se před zahájením studia v zahraničí zpravidla nekonají, a to jednoduše proto, že výukové systémy a skladba předmětů jsou mezi jednotlivými zeměmi obtížně porovnatelné.
Z naší zkušenosti víme, že i studenti, kterým se v českém školním systému příliš nedařilo, v zahraničí úspěšně odmaturovali.
Hlavní roli zde hraje možnost výběru školy danému studentovi přímo na míru. Studijní typy s výbornými výsledky se vzhlédnou například v již zmiňované státní americké škole J1. Jiní studenti si zvolí méně náročný typ studia, který navíc umožňuje volit si obtížnost některých předmětů a doplnit je dalšími dle svých preferencí a zájmů. Takto flexibilní program od jednodušších levelů některých předmětů až po úroveň odpovídající vysokoškolskému studiu nabízí například některé školy v Kanadě.
3. S maturitou ze zahraničí si nemusíš dodělávat českou maturitu
Rozhodnutí, jestli si chceš k zahraniční maturitě dodělat ještě tu českou je jen na tobě. Není to nutnost. Záleží na tvých dalších záměrech.
Pokud chceš pokračovat studiem vysoké školy u nás, je potřeba si předem zjistit konkrétní podmínky vybrané fakulty či katedry. Některé z nich zahraniční maturitu bez problémů uznají, jiné vyžadují takzvanou nostrifikaci, což je proces porovnání úrovně zahraničního vzdělání s českými standardy.
Většina našich studentů skládá zahraniční maturitu o jeden ročník dříve, tedy v našem třetím ročníku. Pokud chtějí mít zahraniční maturitu nostrifikovanou v České republice, podstupují následně nostrifikační zkoušku z jednoho až čtyř předmětů. Další možností, kterou mnozí po návratu využívají, je následné absolvování maturitního ročníku společně se svými českými spolužáky. Vykročí pak do života hned se dvěma maturitami v kapse.
Zajímavou příležitostí je také získání maturity na některých školách v Kanadě nebo v USA, kde ti mohou započítat známky (kredity) z tvého dosavadního studia v České republice. A pokud jsi šikovný, můžeš tam odmaturovat i během jednoho školního roku.
Se zahraniční maturitou rovnou na Univerzitu Karlovu
Za minulý rok jsme měli hned několik studentů, kteří se zahraniční maturitou z kanadských škol bez problému navázali studiem na prestižních vysokých školách u nás – Masarykově univerzitě v Brně a Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Výčet nejčastějších omylů, které rodičům i studentům pravidelně vyvracíme, bychom rádi zakončili ještě jedním „evergreenem“, často pokládanou otázkou: „A k čemu to bude, když už teď mé dítě skvěle ovládá cizí jazyk?“ Odpověď je jednoduchá! Vaše dítě získá nenahraditelné zkušenosti, osamostatní se, dosáhne větší sebejistoty, převezme zodpovědnost za svá rozhodnutí a bude připravené vykročit do dospělého života. Právě o takových proměnách po návratu našich studentů často slýcháme od jejich rodičů.
